Novinky

Nejen stavbou robotů jsme se včera na nějaký čas rozloučili se školou. Opět se budeme potkávat jen v online světě. Určitě to zase společnými silami zvládneme a jistě se přitom i mnoho naučíme!

Všem přejeme hodně zdraví, energie a dobrou náladu!

Říjen je měsíc, kdy naše město slaví. Říjen je měsíc, kdy se naše město snažíme hlouběji poznat i my. Vydali jsme se proto bádat přímo do historického centra, kde nás čekaly nejrůznější úkoly. Někteří z nás vystoupali až na Zelenou bránu a vyposlechli si pověsti, které se k městou vážou. Jiní se zase vydali na zámek a absolvovali zajímavé výukové programy, které nabízí Východočeské muzeum a kam se za poznáním rádi opakovaně vracíme. 

Ve středu 30. září jsme se vypravili vlakem do Vrbatova Kostelce. Obtěžkáni plnými batohy, košíky a nožíky jsme nejprve zamířili na Podskálu. Cestou jsme zdolali prudký kopec a poté jsme se posilněni výbornými svačinkami vydali hledat houby. Častokrát jsme nahlíželi do atlasů, protože mnoho druhů jsme vůbec neznali. Většina z nich měla lupeny, ale nakonec se v košících objevil hřib dutonohý, klouzek, kozák i bedla. Nádherné muchomůrky červené, kuřátka a jiné nejedlé houby jsme ulovili pouze do fotoaparátu. Ušli jsme přes 8 km a určitě to nebyl náš poslední výlet do lesa.

Slunečné zářijové dny jsme chtěli strávit v přírodě. Ve středu 23. září jsme tedy uskutečnili podzimní moštování a vaření na ohni. Ve smíšených skupinách putovaly děti podle mapy k jednotlivým stanovištím a společnými silami plnily připravené úkoly. Kromě přemýšlení, psaní, tvoření z přírodnin či sportovních úkolů zvládly uvařit polévku na ohni, nakrouhat jablka a vylisovat z nich výborný mošt. Úspěšná byla i jablíčková soutěž, kde hledaly nejen to nejkrásnější jablíčko, ale i nejmenší, nejčervenější nebo to s nejhezčí pihou. Zde se hodně diskutovalo, protože najít společné řešení nebylo snadné. Závěrečné opékání na ohni a zpívání písniček zakončilo pohodové podzimní dopoledne, které děti hodnotily jako super akci!

V rámci dalšího badatelského pondělí jsme zkoumali náš sluch a vyráběli domácí telefon. Potřebovali jsme k tomu je dva kelímky, provázek, špejličku a šikovné ruce. Někteří měli telefon na pár metrů, jiní se pustili do větších vzdáleností, ale všechny telefony fungovaly výborně. Nakonec jsme se propojili dohromady jako ústředna.