Stezka do Němčic
Starohory (proterozoikum)
od 2,5 miliardy let do 540 milionů let
1. Geologické procesy
- Vznikly první velké kontinenty, které se spojily do superkontinentu Rodinie. Ten se později rozpadl a jeho části vytvořily tzv. štíty – jádra nových kontinentů.
- Sinice a později červené řasy konečně vyrobily tolik kyslíku, že se železo rozpuštěné v oceánu usadilo na jeho dně a kyslík mohl začít obohacovat atmosféru. Jeho obsah byl nižší než dnes, ale postačoval k vytvoření ozónové vrstvy.
- Na konci starohor proběhlo pravděpodobně jedno z největších zalednění v geologické historii. Vědci hovoří o Zemi té doby jako o „Sněhové kouli“, neboť téměř celý její povrch byl pokryt ledem.
2. Rostliny
- Objevily se první nižší mnohobuněčné organismy, ale ještě ne rostliny v dnešním slova smyslu.
- Sinice a červené řasy hrály důležitou roli při zvyšování množství kyslíku v atmosféře.
- Na souši zatím nerostla žádná vegetace – život byl stále vázán jen na oceány.
3. Živočichové
- V průběhu starohor se objevily první mnohobuněčné organismy, často velmi jednoduché.
- Nejznámější jsou měkkotělí živočichové různých tvarů, připomínající medúzy, červy apod., kteří neměli pevné kostry ani schránky
- Objevily se první jednoduché živočišné kmeny, například předchůdci žahavců nebo mořských hub.
- Významným krokem byl „vynález“ pohlavního rozmnožování, které urychlilo evoluci.
4. Zajímavosti
- Starohorní fauna byla tak odlišná od pozdějších organismů, že vědci často dodnes nevědí, do kterých skupin zkameněliny zařadit.
- Kyslík vznikající ve starohorách změnil chemické složení oceánů i atmosféry a umožnil vývoj složitějšího života.
- Nejstarší mnohobuněčné fosilie pocházejí ze starohor (stáří kolem 600 milionů let).
- Dramatické zalednění na konci období vyvolalo vlnu evolučních změn poté, co se Země znovu oteplila.
- Prahorní nahromadění železa dnes těžíme jako nejvýznamnější ložiska železné rudy.
Zpracoval: ing Jiří Šura