Stezka do Němčic

• • • Úvod
    • Astrální období vývoje Země (hadaikum)
    • Prahory
    • Starohory
    • Prvohory
    • Druhohory
    • Třetihory
    • Čtvrtohory
    • Současnost

• • • • Prvohory (paleozoikum)

        od 540 do 250 milionů let

        U nás se člení na kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm.

        1. Geologické procesy

        • Tektonika litosférických desek již funguje v její dnešní podobě. Zemská kůra vzniká, je vrásněna, zaniká a je recyklována.
        • Kontinenty se postupně posouvaly a na konci prvohor se spojily do superkontinentu Pangea, který ovlivnil klima na celé planetě – některé části byly extrémně suché, jiné vlhké.

        • V oceánu jižní polokoule vznikly zárodky Českého masivu, které putovaly k severu. Ty se staly koncem prvohor součástí hercynského (variského) horstva, jehož zbytky najdeme v pohořích Evropy i Severní Ameriky.

        2. Rostliny

        • V kambriu existovaly jen jednoduché řasy, ale postupně se rostliny vyvíjely.
        • V siluru se na souši objevily první cévnaté rostliny.
        • V devonu vznikaly první lesy, složené z přesliček, plavuní a kapradin. Jejich největší rozmach nastal v karbonu.
        • Na konci prvohor se objevily první nahosemenné rostliny (předchůdci jehličnanů).

        3. Živočichové

        • Dochází k prudkému rozvoji života v mořích: trilobiti, ramenonožci, ostnokožci, objevují se první obratlovci - ryby.
        • V ordoviku a siluru se objevili první suchozemští živočichové, hlavně členovci (štírovci, stonožky).
        • V devonu dochází k rozvoji ryb a z nich se vyvíjejí první obojživelníci, kteří vystoupili na souš.
        • V karbonu žili obří zástupci hmyzu (vážky s rozpětím křídel až 70 cm) a objevili se první plazi.
        • V permu vznikly nové skupiny plazů, které dominovaly suchým oblastem.

        4. Zajímavosti

        • Recyklací zemské kůry vznikají stále složitější horniny a ložiska takových nerostných surovin, která dříve vzniknout nemohla.
        • Období „karbon“ dostalo název od uhlí, neboť jeho nejvýznaměnější ložiska pocházejí právě z této doby.
        • Do dnešní Severní Ameriky by bylo možné od nás dojít „suchou nohou“.
        • Během prvohor došlo 3x k masivnímu vymírání druhů (z důvodů zalednění Země, úbytku kyslíku v oceánech a prudké změně klimatu)
        • Poslední období prvohor (perm) skončilo největším vymíráním druhů v dějinách Země (vymřelo až 90% druhů) – např. většina trilobitů.

        Zpracoval: ing Jiří Šura