Stezka do Němčic
Prahory (Archaikum)
od 4,0 do 2,5 miliard let.
1. Geologické procesy
- Země byla krátce po svém vzniku velmi horká. Povrch tvořila žhavá láva a sopky byly extrémně aktivní.
- Postupně začala kůra tuhnout a vznikaly první pevné horniny, z nichž některé se zachovaly dodnes (např. čediče a velmi staré ruly).
- V atmosféře nebyl kyslík, byla složena hlavně z oxidu uhličitého, vodních par, metanu a amoniaku.
- Intenzivní srážky a chladnutí planety způsobily vznik prvních oceánů.
- Během prahor došlo ke vzniku prvních mikrokontinentů, které se později spojily do větších celků.
2. Rostliny
- Ve skutečnosti zatím neexistovaly žádné rostliny tak, jak je známe dnes.
- Objevily se pouze jednoduché organismy – hlavně sinice - které byly schopny pomocí fotosyntézy produkovat kyslík.
- Sinice se shromažďovaly v koloniích a postupně vytvářely stromatolity – vrstvené vápencové struktury, které se dochovaly jako důležité fosilie.
- Fotosyntézou začaly sinice uvolňovat kyslík, čímž později změnily složení atmosféry.
3. Živočichové
- Prahory jsou obdobím bez živočichů v pravém slova smyslu.
- Existovaly jen jednoduché jednobuněčné organismy:
- bakterie (bez buněčného jádra)
- některé žily i v horkých pramenech, kyselých jezerech apod.)
- později vznikají buňky s jádrem, což byl zásadní krok k pozdějšímu vzniku mnohobuněčných organismů
4. Zajímavosti
- Sinice byly tak úspěšné, že postupně měnily atmosféru a odstartovaly proces zvaný Velká kyslíková katastrofa – kyslík byl pro mnoho starších organismů jedovatý.
- Země v prahorách byla bombardována meteority mnohem častěji než dnes.
- Oceány prahor byly pravděpodobně železité a zakalené, protože kyslík se tehdy ještě nespojoval se železem.
Text byl vytvořen pomocí nástroje ChatGPT (OpenAI), verze GPT-5.1, dne 7. 12. 2025