Stezka do Němčic
Třetihory (kenozoikum bez kvartéru: paleogén a neogén)
od 65 do 2,6 milionů let
1. Geologické procesy
- Kontinenty se postupně posouvaly do dnešních poloh.
- Byla vyvrásněna významná pohoří – Alpy, Himaláje, Karpaty, Andy.
- Tlakem vrásnících se Alp a Karpat Český masiv popraskal a na asi 30 milionů let se obnovila sopečná činnost u nás. Před 27 miliony let vzniklo v nevelké hloubce pod zemí těleso dnešní Kunětické hory.
- Během zbytku neogénu a v pozdějším kvartéru byla zdejší krajina snížena o 150 – 200 m a odolnější znělce byly obnaženy - vznikla Kunětická hora ve smyslu vyvýšeniny.
- Oceány se měnily – vznikaly nové proudy, které ovlivnily klima (např. oddělení Jižní Ameriky a Antarktidy), což vedlo k zalednění Antarktidy.
- Klima bylo na začátku třetihor teplé, postupně se ochlazovalo.
2. Rostliny
- Po vymření dinosaurů se výrazně rozšířily krytosemenné rostliny.
- Lesy byly stále husté, ale s ochlazováním přibývalo travnatých ploch. Vznikly první rozsáhlé savany a stepi, které později poskytly prostředí pro vývoj velkých savců.
- Objevily se moderní druhy stromů – buky, duby, javory, jedle a borovice.
3. Živočichové
- Po vyhynutí dinosaurů nastal „věk savců“ – ti se rychle rozšířili a vyvinuli do mnoha podob: vejcorodí, vačnatci i placentálové (první velké šelmy, hlodavci, netopýři, kytovci, ploutvonožci aj.)
- Ptáci se stali velmi rozmanitou skupinou – objevili se současní zástupci (sovy, orli, pěvci).
- V oceánech žili první delfíni, velryby a žraloci (např. obří megalodon).
- Objevují se první lidoopi, později i předci člověka, na samotném konci třetihor se objevuje se první předchůdce člověka Australopithecus.
4. Zajímavosti
- Trávy se rychle rozšířily po celém světě – jejich úspěch změnil podobu krajiny i vývoj zvířat (např. koňů, ti první byli velcí asi jako pes).
- Téměř všechna současná pohoří (ve smyslu vyvýšenin povrchu) na světě vznikla ve třetihorách.
- Když se Antarktida oddělila od Jižní Ameriky, došlo k jejímu zalednění.
Zpracoval: ing Jiří Šura