Stezka do Němčic
Prvohory (Paleozoikum)
od 540 do 250 milionů let
Rozdělují se na: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm.1. Geologické procesy
- Docházelo k výrazným horotvorným pohybům, které ovlivnilo i území dnešní Evropy.
- Kontinenty se postupně posouvaly a na konci prvohor se spojily do superkontinentu (Pangea), který ovlivnil klima na celé planetě – části byly extrémně suché, jiné vlhké.
- V některých obdobích převládaly teplé a mělké moře, která byla plná života.
- Na mnoha místech vznikala ložiska uhlí, zejména v období karbonu.
2. Rostliny
- V kambriu existovaly jen jednoduché řasy, ale postupně se rostliny vyvíjely.
- V siluru se objevily první cévnaté rostliny na souši.
- V devonu vznikaly první lesy, složené z přesliček, plavuní a kapradin.
- V karbonu byly rozsáhlé bahenní pralesy, díky nimž vznikla ložiska černého uhlí.
- Na konci prvohor se objevily první nahosemenné rostliny (předchůdci jehličnanů).
3. Živočichové
- Dochází k prudkému rozvoji života v mořích: trilobiti, ramenonožci, ostnokožci, objevují se první obratlovci - ryby.
- V ordoviku a siluru se objevili první suchozemští živočichové, hlavně členovci (štírovci, stonožky).
- V devonu dochází k rozvoji ryb a z nich se vyvíjejí první obojživelníci, kteří vystoupili na souš.
- V karbonu žily obří zástupci hmyzu (vážky s rozpětím křídel až 70 cm) a objevili se první plazi.
- V permu vznikly nové skupiny plazů, které dominovaly suchým oblastem.
4. Zajímavosti
- Během prvohor došlo 3 krát k masivnímu vymírání druhů (z důvodů zalednění Země, úbytku kyslíku v oceánech a prudké změně klimatu)
- Poslední období prvohor (perm) skončilo největším vymíráním druhů v dějinách Země (vymřelo až 90% druhů) – např. většina trilobitů.
Text byl vytvořen pomocí nástroje ChatGPT (OpenAI), verze GPT-5.1, dne 7. 12. 202