Stezka do Němčic
Starohory (Proterozoikum)
od 2,5 miliardy let do 540 milionů let
1. Geologické procesy
- Atmosféra se výrazně měnila: díky fotosyntéze se začal hromadit kyslík, který postupně vytvářel ozonovou vrstvu – ta chránila Zemi před UV zářením.
- Kyslík reagoval se železem v oceánech a vytvářel železné rudy, které se dnes těží.
- Vznikaly první velké kontinenty, které se později spojily do superkontinentu Rodinie.
- Docházelo k sopečné aktivitě, horotvorným procesům i ukládání sedimentů.
- Na konci starohor proběhlo pravděpodobně jedno z největších zalednění v dějinách – tzv. Sněhová koule, kdy byla Země téměř celá pokryta ledem.
2. Rostliny
- Objevily se první nižší mnohobuněčné organismy, ale ještě ne rostliny v dnešním slova smyslu.
- K fotosyntéze přispívaly hlavně sinice a řasy (např. červené řasy).
- Řasy hrály důležitou roli ve zvyšování množství kyslíku v atmosféře.
- Na souši zatím nerostla žádná vegetace – život byl stále vázán na oceány.
3. Živočichové
- V průběhu starohor se objevily první mnohobuněčné organismy, často velmi jednoduché.
- Nejznámější jsou měkkotělí živočichové různých tvarů, připomínající medúzy, červy apod., kteří neměli pevné kostry ani schránky
- Objevily se první jednoduché živočišné kmeny, například předchůdci žahavců nebo mořských hub.
- Významným krokem bylo vyvinutí pohlavního rozmnožování, které urychlilo evoluci.
4. Zajímavosti
- Starohorní fauna byla tak odlišná od pozdějších organismů, že vědci dodnes úplně neví, do kterých skupin je zařadit.
- Kyslík vznikající ve starohorách změnil chemické složení oceánů i atmosféry – umožnil vývoj složitějšího života.
- Superkontinent (Rodinia), se postupně rozpadl – jeho části později vytvořily nové kontinenty.
- Nejstarší mnohobuněčné fosilie pocházejí ze starohor (stáří kolem 600 milionů let).
- Dramatické zalednění na konci období vyvolalo vlnu evolučních změn poté, co se Země znovu oteplila.
Text byl vytvořen pomocí nástroje ChatGPT (OpenAI), verze GPT-5.1, dne 7. 12. 2025